Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nemovitou kulturní památkou od roku 2000. Je to neogotická sakrální stavba z let 1879 – 1884. Autorem projektu byl přední sakrální moravský architekt 19. století Ing. Gustav Meretta. Jedná se o jednolodní stavbu s příčnou chrámovou lodí, která odděluje presbytář od hlavní chrámové lodi, s jednou představenou věží a polygonálně ukončeným presbytářem. Interiér je zaklenutý křížovou klenbou. Exteriér je členěn opěrnými pilíři. Celková architektura i detaily jsou neogotické. Kamenické, truhlářské i kovotepecké práce, navržené architektem, jsou vysoké řemeslné úrovně. Byly pojaty v jemné, téměř florální neogotice.
Areál fary je situován v těsné blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie na vyvýšeném místě. Skládá se z vlastního správního a obytného objektu a farní zahrady. Je památkou od roku 2003. Hlavní objekt byl postaven v r. 1900 v historizujícím stylu s náznaky secese. Je členitého obdélného půdorysu. Je zastřešen valbovými střechami, do hlavního průčelí vybíhají po obou stranách dva symetrické sedlové štíty.

Kaple Panny Marie v lese Dubina je památkově chráněna od roku 2004. Postavena byla v letech 1873-4. Je ukázkou architektury 2. poloviny 19. století s klasicizujícími a barokizujícími prvky venkovského typu. Je to drobná jednoduchá přízemní stavba obdélného půdorysu s půlkruhovým zakončením. Je umístěna v mírném svahu a přístupná po několika schodech. Fasáda je hladká v okrovém zbarvení. Interiér je obílený, bez maleb, podlahu tvoří cihelná dlažba. Kaple údajně stojí na místě, kde za třicetileté války zázračným způsobem vytryskl ze země pramen, který zachránil život zraněnému a vyčerpanému vojákovi.

Svatá studánka (v obci se říká Svatá studýnka) v blízkosti kaple pochází ze stejné doby a tvoří s ní jeden celek. Výstavbě kaple předcházela existence pramene s přisuzovanými zázračnými vlastnostmi. Místo je obezděno cihelnou omítanou zídkou, čelní stěnu tvoří jednoduchý štít. Ze tří stran se přistupuje k nádržce po čtyřech stupních. Vývěr pramene byl upraven a opatřen odtokovým potrubím v roce 1948. Téhož roku byl posvěcen prelátem Františkem Cinkem.

Přestavlcký les byl v roce 2005 zařazen do národního seznamu evropsky významných lokalit (zkratka EVL), v roce 2008 byl pak Evropskou unií zařazen do evropského seznamu těchto lokalit. EVL jsou součástí soustavy NATURA 2000. Cílem soustavy chráněných území Natura 2000 je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. V roce 2012 byl vyhlášen Olomouckým krajem Přírodní památkou. Rozkládá se v katastrálním území Dobrčice, Přestavlky a Stará Ves u Přerova, celková výměra je 208 ha.

Lesní komplex zaujímá soustavu dvou hřbetů na severozápadním úpatí Holého kopce (360 m n.m.), které jsou odděleny levostranným přítokem Dobrčického potoka. Území leží v jihozápadní části Kelčské pahorkatiny, která je součástí Podbeskydské pahorkatiny. Nachází se v nadmořské výšce 250 m (u Dobrčického rybníku) až 345 m (výběžek lesa nad salaší - pod Holým kopcem). Jde o zachovalé porosty karpatských a polonských dubohabřin se zbytky ovsíkových luk obklopené kulturní krajinou. Polonské dubohabřiny jsou chrakteristické vyšším podílem lípy srdčité, častá je bříza bělokorá a dub zimní, méně habr a dub letní, častý je jasan ztepilý. V podrostu dominuje netýkavka nedůtklivá, ostřice lesní, ostřice oddálená, ostřice třeslicovitá.
Byl zde potvrzen výskyt lilie zlatolavé, z významnějších druhů živočichů se zde vyskytuje skokan hnědý, lejsek bělokrký a šedý, žluva hajní, krahujec obecný, veverka obecná.

Pomník padlých Na památku staroveských rodáků padlých ve světové válce 1914-1918 postavila obec pomník v zahrádce před školou nákladem 10.000 Kč. Pomník byl odhalen 12.července 1925 za velké účasti občanů. Představuje hanáckou dívku, která klečíc vzpomíná na ty, kteří svými životy připravili národu svobodu. Padlých nebo zemřelých vojáků bylo 17, nezvěstných 8. Po skončení druhé světové války byla přidána část uctívající zemřelé v době druhé světové války. Novější oprava byla provedena v roce 2008 firmou Seibert Chropyně, celkové náklady byly 33 320 Kč, z toho dotace z ministerstva obrany ČR činila 20.000 Kč.

Kříž před farním kostelem slíbili v roce 1880 a dali zhotovit z bílého mramoru roku 1882 manželé Augustin a Barbora Bartíkovi ze Staré Vsi, posvětil jej farář Tomáš Zaoral krátce před konsekrací kostela. V roce 2014 byla socha restaurována nákladem 55 000 Kč firmou MISU z Radslavic u Přerova, náklady hradily Olomoucký kraj a obec Stará Ves.

Kříž na hřbitově dala za 280 zl. zhotovit u kameníka Karla Sommera v Kroměříži Rosalie Macháčková, výměnkářka a dlouholetá porodní babička ve Staré Vsi, jménem svým a svého manžela Josefa. Posvětil jej 15. srpna 1889 arcikněz Josef Barták z Kostelce u Holešova. Opraven byl 27. dubna 1974. V roce 2023 byl kříž restaurován nákladem 95 400 Kč firmou MISU z Radslavic u Přerova, náklady hradily Olomoucký kraj a obec Stará Ves.

Kříž u lesa „Dubiny“ byl posvěcen 13. 9. 1936 farářem Štěpánem Vránou. Železný kříž s pozlaceným tělem Ukřižovaného a mramorový podstavec s nápisem „Slituj se nade mnou, Bože!“ dodala kamenická firma Polášek a Urban z Přerova. Dnes jsou kříž i podstavec čerstvě opraveny, ale korpus Krista se ztratil neznámo kam.

Socha P. Marie Svatohostýnské Dne 5. srpna 1894 bylo povoleno manželům Vincenci a Filomeně Kraťochovým z č.14 postavit na obecním pozemku u silnice pod panským dvorem sochu, kterou zhotovil kamenický mistr sochařský Sommer z Kroměříže. K udržování sochy složili manželé kauci 30 zl. Socha nese nápis „od dobrodinců Léta Páně 1894“, je opatřena ozdobným litinovým zábradlím. Opravena byla i s podstavcem a zábradlím r. 1915 nákladem 90 K, které darovala industriální učitelka ve Staré Vsi slečna Josefa Vranová.

Socha sv. Jana Nepomuckého u silnice z Přestavlk do Staré Vsi byla postavena v roce 1826. Její „zakladatelé“ byli Jan a Paulina Kolaříkovi ze Staré Vsi. Nebyla z kvalitního pískovce a vlivem počasí se rozpadla. Novou vytesal sochař Jiří Andík z Uherského Hradiště a 2. 5. 1980 byla osazena na starý podstavec. V noci ze 3. na 4. února 1981 ji neznámí vandalové rozbili. Autor ji opravil a 30. 5. 1981 byla vrácena na místo.

Věž - V našem katastru obce Stará Ves je nejvyšším bodem „Holý kopec“ (362 m). Za pěkného počasí je odsud překrásný výhled do širokého okolí – ke sv. Hostýnu, k hradu Helfštýn, ke Kroměříži, do roviny Hané. V období mezi první a druhou světovou válkou zde byla postavena dřevěná konstrukce tzv. triangulačního bodu.

V 60. letech 20. století bylo toto místo vyhlédnuto odborníky pro stavbu „Retranslační věže“ pro televizní přenos.

Od ledna roku 1962 jezdily na místo komise, průzkumy se střídaly jeden za druhým a konečně v měsíci květnu se se stavbou začalo.

Nejdříve se musela zpevnit příjezdová cesta k věži a to "Výhonem" okolo kostela, okolo sadu Sýkorníka až nahoru. Na cestu se navezlo hodně hrubého kamení, drti, škváry, drobného štěrku, a nakonec válec a bagry připravily cestu k tomu, aby tam mohla jezdit veliká auta s materiálem pro stavbu. Štěrk, kamení, písek, cement, dřevo a ostatní materiál se hromadil u stavby. Napřed se postavily šopy, obytné místnosti pro dělníky a místnosti pro podávání jídla.

Rok před stavbou se dělaly na kopci a v blízkém okolí hluboké vrty a hledala se voda. Voda se nenašla, a tak se zvažovalo, zda přivádět vodu potrubím od Kapličky z Dubiny nebo z horního konce vesnice pod kopcem ze studní pro obecní vodovod. Byla udělána smlouva s MNV ve Staré Vsi a povoleno táhnout vodu potrubím ze stávajících dvou studní za Číhalovým.

Z kopce byl vykopán hluboký příkop a do něho bylo položeno vodovodní potrubí a elektrický kabel na pohon motorů a pumpy. Jako náhradu za používání vody uvolnil investor, Ministerstvo spojů, pro MNV ve Staré Vsi obnos 30 000 Kčs. Tyto peníze byly použity na opravu již špatného vodovodu v obci.

Dále bylo na místo stavby zavedeno samostatné elektrické vedení o vysokém napětí, které vedlo přes pole z Prus. Pak se teprve mohlo začít s vlastní stavbou. Vykopaly se hluboké základy v kruhovém půdorysu o průměru 12 m a naspod se položila 45 cm tlustá betonová vrstva. Pak se asi 2 m odskočilo a do výše 1 m se v kruhu položil železobeton a teprve na tom se stavěla věž.

Zdi věže jsou ze samého železobetonu, tlusté jen asi 15 cm. Věž má celkem 10 poschodí a je vysoká

46 m. Z každého poschodí jsou schody a uprostřed vede výtah. Obytné místnosti pro udržovatele a stálou službu věže (kuchyňka, spíž, záchody a ostatní příslušenství) jsou ve čtvrtém patře věže.

Do konce října byla věž zhruba hotová, v práci se však pokračovalo přes celou zimu. Ze spodu se vháněl do věže teplý vzduch, aby se mohlo pracovat. Na vrcholu jsou kolem dokola tři ochozy a úplně nahoře bylo instalováno zařízení pro příjem televizního přenosu a 15 m vysoká anténa o váze asi 15 q. Zařízení nahoru dopravovala po několika částech helikoptéra. Celá stavba byla hotová do konce r.1963 a kolaudována.

V současné době je zařízení ve věži využíváno k jiným účelům než přenosu televizního signálu.
Věž je viditelná z dalekého okolí a je dominantou nejen obce, ale celého kraje.
Zajímavost – pata věže je ve stejné úrovni jako vrchol věže kostela ve Staré Vsi.

Tipy na výlety